Cohen, Leonard: Dear Heather

Nová deska Leonarda Cohena je pro mě krásou návratu do světa, oslavou jeho krás, přestože i ty jsou pomíjivé. V jedné své starší písni o pouti řeholníka Cohen psal o tom, jak "vstupuje noc", když sám vchází do tmy, aby se dvořil Naší Paní Osamělosti. U tohoto alba cítím, jako by noc ustupovala, jako by vstupovalo světlo. Prvním překvapením desky je to, jak různorodé a téměř květnaté jsou její hudební aranžmá. Zpěvák přeskakuje od stylu ke stylu jako včela z květu na květ. Když jsem to album poprvé slyšel, představil jsem si řadu předmětů vyrovnaných na stole, všechny precizně zaoblené jako jasně zbarvené míčky, celistvé a zářící, na nic jiného nepoukazující kromě sebe sama. Nabídka nedělního rána doma v zářícím slunci, dalo by se říct. (Pico Lyer) "Dear Heather" je perfektním důkazem nádherné pokory. Zde forma dohnala filozofii. Deska je zápisníkem, skicářem, směsicí nápadů, nálad, pozorování a odboček - definitivní vyhlášení Cohenovy radostné ztráty zájmu o konečné. Nálada je zde pro...