Je poslední žijící prvorepublikovou filmovou hvězdou, a jak sama říká, vzpomínat už může bez zábran, protože není nikdo, kdo by s ní polemizoval, nebo ji snad dokonce zažaloval. A tak vzpomíná na dobu svého mládí, na lidi, které potkávala, na kolegy, s nimiž hrála, ale také - a to především - na psí kamarády, kteří ji životem provázeli. A nejde jenom o psy, jde také o dobu, která měla ke zvířatům trochu jiný vztah, než máme dnes, a ten společný lidsko-zvířecí život probíhal podle dost přísných pravidel. Nicméně vhodných k následování.