Kniha: Helmuth Weiss: Kós57 Rodný ostrov velkého filosofa Hippokrata je se svými 290 čtverečními kilometry po Rhodu a Kárpathu třetím největším ostrovem Dodekánu v Egejském moři. Žije zde 25 000 obyvatel, k nimž v letních měsících přibývá 60 000 turistů. Ti směřují většinou na dlouhé písečné pláže severního pobřeží mezi mysem Skandári a Mastichári. Někteří hledají osamělé zátoky v západní cípu ostrova za Kéfalem. Nebo navštěvují malé vesničky Pilí, Zíu a Lagoúdi na okraji pohoří Díkeos v srdci ostrova, odkud lze vystoupit na nevyšší horu ostrova, 846 m vysoký Díkeos. Procházka hlavním městem Kós je jako návštěva živoucího skanzenu, kde je stále přítomna více než dvou tisíciletá historie: jsou tu rozvaliny staveb z helénského a římského období, mohutný kastel v přístavu, symbol moci Byzantské říše a johanitů, kteří kdysi Kós ovládali. K modrému nebi se vypínají štíhlé věže minaretů jako připomínka turecké nadvlády, jež trvala dlouhá staletí. A vysoko nad Kósem, čtyři kilometry západním směrem, se prostírá "Asklépieion", antická léčebná klinika Hippokratova. Zde byl uctíván bůh léčitelství Asklépios, zde se nemocní léčili podle Hippokratových zásad. Ještě dnes zde stojí mohutný platan, pod nímž podle pověsti vyučoval své žáky.